V obojím případě se jedná o bolestivé emoce.
Definice
Závist
Emoce, kterou pociťujeme v případě, kdy po něčem, co má ten druhý velmi toužíme, ale domníváme se, že onu vlastnost, úspěch, osobu či druh hmotné věci dosáhnout či fyzicky vlastnit nemůžeme. Ve zkratce: Chceme něco, co nemáme.
Žárlivost
Je emoce, kterou pociťujeme v případě že onu vlastnost, úspěch, osobu či druh hmotné věci na čem nám velmi záleží ,,máme,, ale s obavami předvídáme, že o ně příjdeme. Ve zkratce: Chceme udržet to co máme, ale žijeme ve strachu, že o to přijdeme.
Tak či tak, v obou případech se cítíme bezmocní, protože obě emoce v nás vyvolávají pocit nedostatku, ten přichází tehdy, kdy zoufale po něčem toužíme, domníváme se že potřebujeme, nebo když před našima očima něco ztrácíme a někdo jiný to získává.
Stejně tak jako zlost, není ani žárlivost či závist nic, za co by jsme se měli stydět, protože jsou to další z ukazatelů, kteří nám pomáhají upřesnit to, co chceme, po čem toužíme a jakým směrem se tedy v našem životě vydat.
Žárlivost a závist vyplouvají na povrch většinou v momentně, kdy jsme odděleni od sebe sama, tj. když do hry vstoupí ego. V opačném případě, kdybychom se na to samé dívali s nadhledem jednoty a lásky, tak si řekneme ,,Ty získáš a já logicky také,,
Ego tyto emoce v takovém případě vnímá jako ohrožení a možnost nepříjemné zkušenosti, kdy může dojít k nechtěnému propojení se 3 stranou (např. nevěra), snížení vlastní významnosti (ponížení, pocit vlastní nedostatečnosti) atd.
Co tedy dělat na místo toho, abychom tyto pomocné pocity odmítali, nebo se za ně dokonce styděli?
- Jak už jsme si řekli, pocit žárlivosti a závisti přichází tehdy, když cítíme nedostatek. Položme si tedy následující otázky,
- Co přesně nám schází?
- Obáváme se, že někoho/něco ztratíme?
- Žárlíme či závidíme, protože se domníváme, že nemůžeme mít to, co má ten druhý?
Metoda SWAP Jakmile si toto uvědomíme, zaměřme se na to, že danou situaci otočíme.
Příklad
- Pokud se bojím ztráty partnera, jak se cítím, když jsme spolu a šťastní?
- Když máme třeba nedostatek pozornosti, jak se cítíme, když ji naopak máme?
- Pokud cítíme, že nemáme žádnou hodnotu, jaké to je být tím kdo jsem?
- Nebo naopak, zkusme si uvědomit, jaké by to třeba mohlo být, kdybychom šli o naší životní úroveň níže, nebydleli v našem bytě, neměli naší práci, rodinu…
- Pokud ani toto nám od porovnání se nepomůže, zkusme si zrekapitulovat náš život cca 5 let zpět, kde jsme byli a kde jsme nyní?
Uvědomujeme si nyní naši hojnost?
Přemýšlejme nad různými alternativami, jak dosáhnout toho co chci.
Žárlivost a závist nám přesně ukazují to, po čem toužíme. Např. ve vztazích. Když žárlíme je to proto, protože se cítíme býti tzv. na druhé koleji, nebo vyloučení. Ztrácíme pocit bezpečí, důvěry, spojení s naším partnerem/kou a to nás vnitřně nutí k tomu, abychom jakkoliv zamezili dalším podobným prožitkům.
Někteří mohou žárlivost považovat za výmysl ega, nebo naší ,,zlé stránky,, Žárlivost je ale naopak dobrý pomocník, který nám umožňuje uvědomit si co se v nás odehrává, namísto vytváření nepřiměřených reakcí, kterými ubližujeme nejen sobě, ale i těm na kterých nám záleží. Zachovává naše pouto s druhou osobou a upozorňuje na fakt, že je třeba budovat hlubší a bezpečné propojení mezi nimi a také i s vlastní osobou.
Nikdy se na sebe nezlobme, když se tak cítíme
Žárlivost a závist je výplod pokřivené a limitované perspektivy, ale i tak je stále hodnotnou informací v našem přítomném okamžiku.
Pokud se za své emoce budeme na sebe zlobit, není to nic jiného, než jako se vrtat stále dokola v otevřené ráně, které nedáme šanci k tomu se jednou pro vždy zahojit. Každý z nás se jednou či vícekrát v životě s těmito emocemi setká, nepotlačujme tedy v sobě ani právě zraněné osobě nám blízké to, co je třeba si uvědomit a uzdravit.
Příklad
- Je v pořádku že se tak cítím
- Je v pořádku být tam, kde právě jsem
- Poté přenesme svou pozornost mimo tuto dějovou linku, tím se můžeme zpětně podívat na bolestivá přesvědčení/emoce, kterými se stále naplňujeme.
Emoce jsou vždy perfektní reflexe toho co si myslíme, ať už vědomě či nevědomě. Nenávist a žárlivost jde ruku v ruce s nízkým sebevědomím především pak ty chronické. Je to tedy ukazatel toho, že by daná osoba měla zapracovat na svém sebevědomí a sebelásce. Sebe láska je vyšší hodnota sebedůvěry viz. článek v sekci Osobnostní růst/Sebedůvěra
Žárlivost a závist vzniká také z potřeby porovnávat se s druhými
Toto samo o sobě není špatné v případě, že se zúčastňujeme např. nějakého závodu, kde porovnávání se s ostatními vytváří jakousi hravost a dravost pro dosažení našeho nejlepšího výkonu. V ostatních případech se ale nejedná o nic jiného, než sebe ubližování, pocit nespravedlnosti, kdy porovnáváme naše domnělé ,,nedostatky,, s tím nejlepším co vnímáme na našem okolí. Což je jako kdybych při závodu hráli za druhý tým a ne sami za sebe.
Uvědomme si, že na Zemi nejsme z důvodu tého, abychom se povyšovali/ ponižovali vůči ostatním. Kdyby toto byla podstata života, bůh/jednota by již dávno naklonovali ty nejlepší ,,kousky,,
Naším životním cílem je, abychom každý dokázali najít a vyjádřit svou jedinečnost. V případě, že se porovnáváme s druhými v podstatě sami sobě nedovolujeme projevit naši vyjímečnost. Soustředíme se tím na to, co má ten druhý namísto toho, kým jsme my sami, takže zcela přicházíme o možnost vidět naší vlastní hodnotu.
V každém kameni je ukrytá socha a úkolem sochaře je, aby ji objevil.
Michlangelo Buonarroti
Tedy každý přispívá do společnosti svou jedinečnou hodnotou, kterou ale v sobě během života musíme objevit.
Uvědomme si, že mnoho lidí kolem nás pouze předstírá že jsou šťastní.
Není třeba tedy s těmito falešnými iluzemi se nijak porovnávat či s nimi soupeřit. Nikdo z nás skutečně neví, co se odehrává uvnitř každého jednotlivce s čím vnitřně bojuje, čeho se obává na co žárlí a komu co závidí…
Buďme vděční zato, co máme
Naše úžasné zážitky, chvíle strávené s našimi milovanými, když děláme to co máme rádi atd.. Toto vše je kontrastem žárlivosti a závisti. Zkusme si tedy založit sešítek, kam si budeme psát naše šťastné prožitky, ty nám dodají pocit hojnosti a tím se vzdálíme od pocitu nedostatku. Hledejme v přítomném okamžiku to co oceňujeme. Např. Teplota pokoje, přijemná barva na stěně, možnost práce z domova…
Buďme těmto pocitům otevření
Mnozí z nás považují tyto emoce za neakceptovatelné a stinné aspekty našeho bytí a tak je raději uklidí do svého podvědomí. Pokud si ale to co nás trápí uvědomíme, stane se součástí našeho vědomí a můžeme se naučit s nimi zacházet. Při každé další podobné situaci nás pak nemohou nadále ovládat jako loutky.
Otevřenou komunikací o těchto emocích s někým jiným nám pomáhá změnit naší limitovanou perspektivu.
Pokud pocítíme tyto emoce
Zkusme zaměřit naši pozornost na to, čím můžeme obohatit druhé? Tímto se změní celá probíhající energie na pocit velkorysosti. Jde o to, abychom pocit přítomného nedostatku uměli zaplnit
Příklad
- Tím, že víme jak potěšit druhé. Vidíme tím naši vlastní hodnotu.
- Umíme dát lásku, pozornost, hodnotu, pochvalu, peníze ….
- Jak mohu být velkorysá tady a teď? A učiňme tak.
Poté pozorujme jak se cítíme? Jak se napětí uklidňuje. To čemu věříme, naše reakce a destruktivní chování jsou záležitosti, které můžeme velmi snadno ovlivnit tím, na co se v tu chvíli zaměříme.
Je lákavé, cítit že nás vesmír nemá rád…že nás mučí a nechce nám dát to chceme. Nemůžeme ale chtít něco, co není zamýšleno k vlastnění, to by zastavovalo možnost rozšiřování univerza. Můžeme mít vše.